Dnes mám narozeniny

čtvrtek 5. červen 2014 09:48

Chcete mi snad taky popřát všechno nejlepší?

Včera proběhla pachová zkouška sirén.

A dnes mám narozeniny, nikdo neví, jak tento den nenávidím!

Schválně vstávám co nejdřív, chci se ztratit, přečkat dnešek někde schoulený mimo všechny ty vřelé gratulace.

Ale neudělám ani pár kroků, a už mě odchytnou první gratulanti, taky si schválně přivstali, abě mě mohli mučit, trýznit a trápit svými gratulacemi.

„Všechno nejlepší k narozeninám, Karle!“ sevřou mi ruku železným stiskem, třesou mi jí, ženy na mě lepí svoje rty, ohmatávají mě svými ňadry, jsou nechutně něžné, když mám narozeniny, i ony mi šeptají, „všechno nejlepší, Karle!“

„Co nejlepší?! Co!? Co na tomto zkurveném světě!?“ chci vykřiknout, ale kdosi mi rve do úst kus dortu, kterým se zalykám, a tak křičím jen v duchu, „co nejlepší? Proč mě nenecháte na pokoji!? Proč mi nedopřejete klid!? Proč mě mučíte a trýzníte!?“

Ale gratulanti jsou štěstím bez sebe, podávají si mě z ruky do ruky.

Moje dlaň je opuchlá od všech těch stisků, moje tvář vypadá jak jahodové pole, tak je posetá otisky namalovaných rtů.

Marně se snažím vytrhnout se všem těm lidem, nepustí mě, nemají se mnou kouska slitování.

„Na zdraví, Karle!“ vykřikne kdosi a všichni si začnou připíjet na moje zdraví.

Krev se jim hrne do obličejů, jež jsou najednou rozjařené, všichni se opíjejí, jen já ne, já jediný jsem střízlivý.

„Kdo to platí? Někdo to přece musí platit! Kdo má zájem na tom, aby se slavily moje narozeniny,“ hledím zoufale na ty opilé lidi, již se smějí, plácají se do stehen, tančí, veselí se a radují z mých narozenin.

Oslava se mění v bohapusté třeštění, jakási ženská zpívá: „Živijó, živijó, živijó!“

Chci ji nějak umlčet, ale desetary ruce mě strhnou, aby mi daly hobla.

Létám vzduchem nahoru a dolů, přitom si myslím: „Co by se stalo, kdybych se vůbec nenarodil, kdybych vůbec nikdy neexistoval?

Nestalo by se vůbec nic, protože existence je jen na ošteru, a proto je nesmyslné slavit narozeniny. Už aby to všechno skončilo!“

Ale moje přání je nanejvýš zoufalé.

Vždyť není ani ještě poledne, nejspíše není ani jedenáct hodin a ti lidé, co mi gratulují, vypadají, že vydrží hodně, vydrží hulákat nejmíň do půlnoci, kdy nejspíše odpálí ohňostroj. Chtějí si to užít a já jim to nesmím zkazit, je to moje povinnost, být dnes oslavenec, vyhazují mě výš a výš, k čertu se vším, měl jsem se zdekovat už včera, když houkaly sirény, jen aby nějaký zmetek nezpíval ´Happy birthday.

A jako bych to přivolal, všichni začnou zpívat: „Happy birthday to you!“

Zpívají a řičí, celí říční, mají na to právo, vždyť mě živí ze svých daní, je to jejich pomsta a já jsem bezmocný, to je zase moje daň, kterou platím za své příliš lehké živobytí.

Nikdo neví, jak nenávidím tento den!

 

Karel Trčálek

josef hejnaTak já dodatečně.10:386.6.2014 10:38:22
Milan JirásekHezký den.20:065.6.2014 20:06:49
Alena HeidenreichPreji Vam jen to, co si prejete Vy.17:475.6.2014 17:47:51
matkaNepřeju Vám tedy.15:155.6.2014 15:15:43
i.s.many happy returns :)15:065.6.2014 15:06:50
Josef RobinTyto egoistické pseudoblízké12:585.6.2014 12:58:44
DennisVsechno nejlepsi a Happy Bersdej tů jů!12:545.6.2014 12:54:11

Počet příspěvků: 7, poslední 6.6.2014 10:38:22 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.

Karel Trčálek

Karel Trčálek

Kdo hledá, ten najde ztracený čas

Dobrovolně přemýšlející cizopasník balancující na hraně životního minima a vesmíru či, chce-li někdo, universa

REPUTACE AUTORA:
9,66 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy